Novohradské Hory jsou bez nadsázky krásný, turisticky zatím neobjevený kout jižních Čech.

 

 

Geologicky jsou Novohradské hory součástí Šumavského masivu, v mnohém Šumavu připomínající, tvořeny jsou převážně z krystalických hornin, zejm. žuly, ruly a svoru. Svou rozlohou převážně zasahují do Rakouska až k údolí Dunaje. Některé vrcholy přesahují i 1000 m. Nejvyšší hora Viehberg (1112 m n.m.) leží u hranic na rakouském území, pod jejím vrcholem pramení jihočeská řeka Malše u horského městečka Sandl. Přes údolí Malše se pak v těsné blízkosti hranic tyčí nejvyšší hora Novohradských hor na našem území Kamenec (1072 m n.m.), přístupný z nedalekého Pohoří na Šumavě.

Z řady významných vrcholů na našem území jmenujme dále např. Jelení vrch (955), Jelení horu (946), Myslivnu (1040), Stříbrný vrch (936), Lužnický vrch (906), Točník (903) a Jelení hřbet (950), Vysokou (1033), Kraví horu (952) a Kuní horu (924). Na rakouské straně kromě již zmíněného Viehbergu jsou nejznámější Tischberg (1063), Ahornstein (1019), Bärenstein (1003), Wachberg (931) atd., překrásný výhled do našeho vnitrozemí je z vrcholu Mandlsteinu (za jasného počasí můžeme vidět i chladicí věže Temelínské elektrárny). Zajímavý je i rozsáhlý les na Kuní hoře se zajímavými skalními útvary vytvořenými balvanovitým rozpadem žulových kvádrů. Jednomu z nich se říká Napoleonova hlava. Podobná jsou i kamenná moře na Kraví hoře a v Pivonických skalách.

V Novohradských horách převládá vliv atlantského podnebí s častými srážkami (ročně 750 - 800 mm), nejstálejší počasí dle statistik je v měsících srpnu a září.Nejvyšší hodnotou Novohradska jsou lesy (zhruba 14 000 ha plochy) původně především jedlobukové s příměsí smrku. Teprve v minulém století se vysazováním zvyšuje podíl smrku, zatímco jedlí nenávratně ubývá. Zatímco sklárny postupně, zejména v průběhu XIX. století zanikaly, zůstala těžba dřeva hlavní hospodářskou činností zdejšího kraje vlastně až dosud. Pro usnadnění dopravy dřeva po potocích a řekách Černé a Malši byly budovány vodní nádrže - klausury. Na Malši to jsou například Mlýnský rybník z r. 1700, Zlatá Ktiš z let 1789-96, na Pohorském potoce Pohorský rybník z r. 1518 nebo Uhlířský rybník z r. 1775.

Stejnému účelu sloužil i starší rybník Kancléřský u Ličova, založen v r. 1489. Prvý zápis o voroplavbě z novohradských lesů pochází z r. 1783. Přibližně v téže době, nebo přesněji o sedmnáct let dříve, se odtud vyvážely zvlášť kvalitní kmeny pro výrobu lodních stožárů až do Holandska. Nejvíce ceněno je dnes rezonanční dřevo pro výrobu hudebních nástrojů. Novohradské hory byly odnepaměti domovem lovné zvěře. V r. 1747 byl na Pohoří uloven poslední vlk a v r. 1795 v okolí Hojné Vody poslední medvěd a rys. Vysoké byly vždy stavy spárkaté zvěře a divočáků. Zejména v poslední době (1990) došlo k přemnožení jelení zvěře a tím k vysokým škodám na lesních porostech. Byl proto povolen zvýšený odstřel, např. jen v polesí Pohorské Vsi byly v r. 1990 uloveny 104 kusy jelení zvěře. Častý je výskyt lišky, rovněž kuna lesní a jezevec. Z ptáků se hojně vyskytuje tetřev hlušec a tetřívek, z dravců jestřáb, ostříž a káně lesní.

Více fotografií naleznete zde.